Historie zámku

Zámek se nachází v obci Hoješín, místní části města Seč. která leží nad levým břehem rekreační vodní nádrže Seč. První zmínky o obci Hoješín sahají do roku 1491.

Původně rokokový lovecký zámeček rodiny Schonfeldů a Berků z Dubé vystavěl 1750 Karel Josef Schmiedl ze Schmieden. V polovině 19. století byl úpravou fasády částečně smazán rokokový styl zámečku. Štít objektu a pravděpodobně i tvar střechy pochází z konce 19. století. Na počátku 20. století zámek zpustl.

Během komunismu byly od roku 1950 zabrány kláštery. Řeholní sestry směly pracovat jen v domovech důchodců a u mentálně postižených. Po dovršení důchodového věku musely pracoviště opustit. Sestra Eliška Pretschnerová, tehdejší provinciální představená Školských sester sv. Františka, našla pro tyto sestry polorozbořený zámek na Hoješíně a v roce 1958 jej zakoupila a spolu se sestrami ze Slatiňan jej opravila. Po dokončení oprav byla komunisty přinucena budovu odevzdat státu. 

Exteriér zámečku si částečně zachoval svůj dřívější charakter. V zámku je kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici, v níž jsou zbytky rokokové štukové výzdoby. Charitní domov zde fungoval do roku 2005. Nyní zde žije malá komunita sester.

V současnosti zámek prochází rekonstrukcí, která bude ukončena na podzim letošního roku. Zámek bude opět sloužit jednotlivcům i skupinám, kteří chtějí přijet načerpat duchovních i fyzických sil a bude se nově jmenovat Dům sestry Elišky, o které se můžete více dočíst níže.

Fotografie z průběhu rekonstrukce

Sestra Eliška Pretschnerová

Sestra Eliška Pretschnerová vedla kongregaci Školských sester letech 1970-1983, poté se stala generální představenou v Římě. Během této doby byla na Hoješíně 14 měsíců internována a podrobována dlouhým výslechům státní bezpečnosti (prosinec 1973 – únor 1975). Po skončení své služby v Římě zde prožila posledních 10 let života (1983 – 1993). 4. 5. 1993 zde sestra Eliška. Pohřbena byla ve Slatiňanech.

Byla blízká lidem, nebála se žádné práce, brala si noční služby u nemocných sester a ráda pracovala na zahradě. Překládala články z cizojazyčných časopisů, rozesílala je kněžím i věřícím. Lidé obdivovali její úsměv, dobrotu, modernost, otevřenost mladým lidem. Hoješín byl otevřený pro každého, kdo chce přijet. Snažila se být příchozím k dispozici. Příklad jejího života nezanikl. 

Mnozí čerpají z příkladu jejího života a hledají u ní pomoc a přímluvu. Proto se sestry české provincie Školských sester sv. Františka rozhodly zahájit její beatifikační proces. Probíhá v královéhradecké diecézi. Věříme, že se sestra Eliška stane příkladem, že má co říci i dnešní společnosti – především svým duchem služby, prostoty, nezávislosti na hmotných věcech, radosti a lásky a úcty ke všem bez rozdílu. V zámku zpřístupněno místo, ve kterém žila na konci svého života. Je také možné ji prosit o přímluvu.

Moto jejího života: Přišla jsem vám sloužit.